Holouběcí sezóna 2016

Ať nezatěžujeme vlákno věnujícímu se královskému závodu Cheb, budu navazovat tedy na problematiku letošních krachů holoubat zde. Můj příspěvek je obsáhlejší, ale pro ilustraci stavu je to potřeba.

Neřadím se co do věku k té nejstarší generaci, ale nějaký ten rok se kolem holubů pohybuji, tak vlastního hodnocení jsem snad schopen. Rovnou musím napsat, že takovou holouběcí sezónu, jaká byla letos, jsem ještě nezažil a rád bych našel, stejně jako Aleš Mauler z OS Uničov a mnoho dalších, odpovědi na otázky, které se mi neustále honí hlavou… Co se to letos stalo? V čem jsme udělali chybu? Ovlivnily to okolnosti, které nemáme až tak ve vlastních rukou? Atd., atd., atd…. Mnoho otázek, zatím málo odpovědí.

Začnu na našem holubníku. S holoubaty v posledních letech v rámci našeho OS Uh.Hradiště letíme celkem obstojně, v rámci poměrně silné konkurence získáváme přední ceny z jednotlivých závodů, stejně tak v rámci kategorie Olymp F. Každým rokem máme snahu kvalitu odchovů posílit, asi jako každý. Krmný a léčebný plán u holoubat běžný. Letos jedna změna, holoubata byla ve dvou odděleních, zvlášť 1. líheň, zvlášť mladší. Pro potřeby závodní sezóny jsme měli nachystáno cca 130 ks.  Trénování kolem holubníku ráno a večer, klasický režim. První vyvezení před společnými nácviky na cca 8 km, odlet a dolet všech naprosto bezproblémový. Týden v tréninkovém režimu, nepozorovány žádné abnormality, možná malinko menší žravost, ale nic alarmujícího. Za týden po prvním další soukromý trénink z Kyjova, cca 25 km. Katastrofa!!! Odlet z místa startu naprosto pohodový, směr holubník. Start v 10.00 h, do 16.00 h doma 39 ks ze 130 ks !!! Myslel jsem, že mě trefí… Holoubata unavená, jako by letěla 600 km. Během pár dnů se jich naštěstí postahovalo celkem 101 ks, ale i tak, z 25km ztráta 29 ks, to jsem nezažil a nečekal. Zaznamenal jsem i hlášená zalétlá holoubata, např. z Pohořelic, ze Zlínska, z okolí Kyjova. Nechápal jsem. Stav dolétlých holoubat napovídal tomu, že propukla holouběcí nemoc, proto podán přípravek 4in1 od Belgica de Weerd. Během několika málo dnů viditelná změna k lepšímu, jak pohledově, tak tréninkově a taky v chuti na krmení.  Každé ráno a večer holoubata s velkou chutí trénovala, ztrácela se z dohledu, tréninky bez nucení trvaly vždy přes hodinu. Dosud nám v žádném roce holoubata tak netrénovala, opravdu byla radost je sledovat (pokud byla v dohledu). Protože jsme přelečovali, nestihli jsme první 2 oblastní nácviky. Před závodem jednotlivců Velké Meziříčí (110km) jsme si holoubata vyvezli na 60 km, všech 101 ks doletělo téměř společně, čas letu byl taktéž výborný. Žádný rok holoubata pravidelně nevyvážíme, nikdy s tím problém nebyl. Letos jsme stihli možná o jeden až dva vývozy před závody méně, ale vzhledem k perfektním tréninkům kolem holubníku jsme ze startu závodní sezóny neměli obavy, spíše naopak. První závod dopadl však z našeho pohledu velmi špatně, ne vinou startu nebo počasí, tady bylo vše v pořádku. Dolet prvních holoubat ještě celkem v normě, ale pak velké mezery a ve výsledku také neúměrně velké ztráty, hlavně na oddělení mladších holoubat. Zase těžká hlava a přemýšlení. Oddělení mladších holoubat zastaveno, s oddělením 1.líhně pokračováno v režimu a závodech. Z dalších dvou závodů však stejný výsledek, holoubata přes perfektní tréninkovou morálku absolutně nestačila nejlepším v OS a opět se prohlubovaly ztráty. Nepochopitelné. Rozhodnuto předčasně ukončit závodní sezónu, nebylo to jednoduché, ale pokračovat asi nemělo smyslu. Ne z hlediska celkového pořadí, ale z hlediska nepochopitelných a neúměrných ztrát. Zhruba stejně na tom byl i zbytek našeho místního spolku v Uh.Ostrohu, takže sezóna skončila pro všechny naše členy. A to jsem přesvědčen o tom, že kvalita v našem spolku je. Když vzpomenu jen letošní sezónu starých holubů, hned 6 členů bylo v TOP 20 OS a každoročně se naši chovatelé pohybují i na špici výsledkových listin holoubat. Starostlivost některých našich předních členů je příkladná, není téměř co vytknout nebo co dělat navíc.

Závěrem je potřeba říct, že naše OS Uh.Hradiště neměla v holouběcí sezóně žádný krachový závod, starty i dolety naprosto v pořádku. Proč tedy ostatním u nás  v OS holoubata letěla výborně a ztráty měli takřka nulové? Proč z těchto bezproblémových závodů nám holoubata neletěla a ztráty pro nás byly neúměrné? K dnešnímu dni se nám různě povracelo cca 60% holoubat, ale jakým stylem?

Jak říkám, spousta otázek, nějaké náznaky odpovědí se rýsují, ale rádi bychom byli za zkušenosti Vás ostatních. Samozřejmě ne každý je schopen přiznat, že je něco „špatně“ na jeho holubníku, aby nevypadal snad v očích ostatních ve špatném světle, ale tady asi bude potřeba spojit síly.