Máme se bát?!

Dneska jsme po "otevření hodin" opět poseděli u pivečka a samozřejmě se probíraly různé věci kolem dokola... No a postupem času se diskuze stočila na téma budoucnbosti holubaření a tady došlo k tzv. názorové neshodě některých členů. O co tedy šlo?  Tak začneme od začátku... Dneska naše OS Uh.Hradiště letělo dvojzávod a to Tábor (k nám cca 210 km) a Rottendorf (k nám zhruba 540 km). Nám se nezdá spravedlivé, aby holub z Tábora, který stráví na trati zhruba 2,5 hodiny dostal za svůj špičkový výkon 40 bodů a holub, který letí z Rottendorfu a je na trati zhruba 7 hodin, byl ohodnocen jen 60-ti body, tedy nepoměrně jen o 20 bodů více, než holub z tratě téměř 3x kratší. No dobrá, přenesme se nad tuto nesmyslnost. Ale dnes nám bylo řečeno, z úst výborného chovatele, že o co nám vlastně jde?! O jakou spravedlnost v bodování?! Že dnes jsou starší chovatelé rádi, že se jim holubi vrátí a body nikoho nezajímají (ani koeficienty). Takže nechápeme, proč tedy vůbec s těmito chovateli soutěžíme?! Nebo je jich, jak jsme se dnes dověděli, většina?! Je to smutné, bohužel. Asi chtějí končit. My jim to nebereme. Pro nás je holubaření koníček, ale snažíme se v něm být aspoň trošku dobří. A když se zadaří, jsme rádi. A pokud je to někomu na obtíž, radíme, aby raději skončil a neotravoval svými názory okolí. Víme všichni, že členská základna se tenčí a jinak tomu nebude. Ale rozhodně nevymřeme!!! A jestli si někdo myslí, že bez nich to nejde, myslíme, že se mýlí...Každý nebyl hned starý, senilní, otrávený, ale měl taky elán a radost z koníčku. A tu máme teď v našich letech my...

Tak letu zdar všem pozitivně smýšlejícím holubářům...