Podzimní zamyšlení...

            Dá se říct, že dneska na mě naplno dolehl podzim svou horší tváří. Ten pěkný podzim, kdy se chodí na hřiby a popíjí se burčák, už je pryč. Dnes je, aspoň u nás, to odporné, vlezlé, deštivé, větrné podzimní počasí. Takže jsem zalezený, sedím u počítače a zamýšlím se nad různými holubářskými tématy. Jedno teda nyní „vypíchnu“.

            Poslední dobou jsem z několika stran zaznamenal takové jakési znevažování dosažených výsledků některých chovatelů. Nebudu je záměrně jmenovat, o konkrétní rovinu v mém zamyšlení ani nejde. Jen upřesním, že to znevažování nebylo směřováno k podezření z možného podvádění. Bylo směřováno k výhodnosti doletového místa holubníku a slabé (nebo slabší) konkurenci v tom kterém OS. Výsledky kvůli těmto řečem nikdo přepočítávat nebude, jsou pravděpodobně již konečné, takže jsou to opravdu jen takové řeči. Co to teda vlastně je za výhody pro výsledkově úspěšné chovatele.

            Výhodnost doletového místa holubníku. Dá se vůbec s určitostí o něčem takovém mluvit? Existuje místo, které je za každých okolností nejvýhodnějším v dané OS? Neovlivní ho tedy ani změny proudění větrů? Nevím no, já jsem ochoten připustit, že když je známa těsně před startem nebo po startu povětrnostní situace po trase předpokládaného letu, dá se odhadnout, které holubníky budou tímto zvýhodněny. Ale stejně i tak musí na takových holubnících sedět patřičná kvalita, protože vítr a počasí obecně sami o sobě výsledek asi neudělají. Stejně tak ke kvalitě holubů nutno přičíst další faktory, jako vhodnou a dostatečnou přípravu holubů, vyhovující holubník atd. Pokud se toto vše sejde, může se dosáhnout výborného výsledku. Za vidinou výhodnějších doletových podmínek se mnohdy přechází z OS do OS nebo se také někdy zakládají úplně nové OS, ale mnohdy to stejně dopadne jako s tím pověstným dědečkem, který měnil, měnil, až vyměnil.

            Slabá (nebo slabší) konkurence v OS.  Všem nám je asi jasné, že konkurence v jednotlivých OS není určitě stejná. Teď se oprostím od těch „spekulantů“, kteří mění, přecházejí a zakládají jak kvůli doletovému místu, tak i kvůli konkurenci. Budu se držet těch chovatelů, kteří dlouhodobě  závodí a kvalitní výsledky dosahují ve stejné, domovské, OS. Co má takový úspěšný chovatel dělat, aby nemusel řešit narážky na slabší konkurenci v jeho OS?  A jak se teda měří slabá a velká konkurence v OS? Počet chovatelů asi nebude tím správným měřítkem. Počet chovatelů, kteří dosáhli aspoň nějakých bodů, no, to už je o něco lepší. Nebo procento chovatelů, kteří se dostali nad určitou hranici bodů (např. 2500 bodů). Nevím, je to těžké. Když to například přirovnám k fotbalu a soutěži o evropského krále střelců, každá liga má svůj koeficient a tento je pak v počtu vstřelených gólů zohledněn. Pokud nastřílí fotbalista např. v 1. albánské fotbalové lize 30 gólů, nebude celkově lepší než střelec z 1. španělské ligy s 27 góly. Tam je to prostě dáno jasným vzorcem. Je takový nějaký vzorec možno aplikovat i do holubářských výsledků soutěží ČR? Byl by to krok správný? Nebyl by tím někdo znevýhodněn nebo poškozen? Naopak, není teď někdo znevýhodněn? Je to těžké. Pokud si prohlížím výsledky jednotlivých OS a v olympijských kategoriích se na předních místech opakují pořád jedna a ta samá jména, samozřejmě to i mě svádí k různým otázkám. Třeba dokázal by to i u nás? To si můžu zrovna odpovědět. Nedokázal, protože bydlí tam, kde bydlí a nebude kvůli nějakému dokazování něčeho stavit holubník třeba desítky nebo stovky kilometrů od svého bydliště.

            A tím bych tak nějak i toto zamyšlení ukončil. Pokud chovatel dlouhodobě závodí a dosahuje výsledků ve své OS, nespekuluje, nestěhuje se, nezakládá ke svému prospěchu nová OS, nezbývá, než jeho výsledky vnitřně přijmout a uznat. Dokázal totiž využít všech jeho legálně nabízených možností a výhod, podpořil to kvalitou svých holubů, svým přístupem, holubníkem atd. A pokud toto také třeba při osobním rozhovoru dokáže uznat, nezbývá, než mu podat ruku a pogratulovat. Přátelé, nebuďme nepřejícní. Prostě přijměme to, že naprosto rovné podmínky v našem sportu neexistují. To ale neznamená, že se kvůli tomu na někoho budeme dívat přes prsty.

Letu zdar!

Jedná se pouze o můj osobní názor prezentovaný na našich soukromých webových stránkách, se kterým samozřejmě nemusíte souhlasit. Tak to prostě je.